Přenosová technika.

Z HPM wiki
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

PŘENOSOVÁ TECHNIKA

Přenosová technika je soubor technických zařízení určených k přenosu informací. Přenosová technika.png Vzorce přenos.png

ZPŮSOBY ZABEZPEČENÍ DIGITÁLNÍCH PŘENOSŮ

ZABEZPEČENÍ PŘENOSU PARITOU

Při zabezpečení paritou se k původní značce přidá doplněk, jehož binární hodnota je závislá na počtu bitů s binárním stavem 1 v původní značce.

Pokud přidáme 1 tak, aby celkový počet stavů 1 byl lichý, jedná se o lichou paritu. Pokud celkový výsledný počet bude sudý, jedná se o sudou paritu.


ZABEZPEČENÍ POMOCÍ CYKLICKÝCH KÓDŮ CRC

Princip spočívá v provedení matematické operace dělení bloku dat polynomem, přičemž zbytek po dělení se připojí k přenášenému bloku dat. Při příjmu se přijatý blok opět dělí polynomem a kontroluje se zda je nulový či nenulový zbytek.


ZPĚTNOVAZEBNÍ ZPĚTNÁ VAZBA

Tato metoda je založena na vzájemné spolupráci vysílací a přijímací strany. Základní typy jsou informační zpětná vazba a rozhodovací zpětná vazba.

Při informační zpětné vazbě se po dopředném kanálu přenáší nezabezpečená zpráva, která se na přijímací straně nejprve uloží do paměti a poté se vyšle zpět k vysílači. Zde se tato zpráva porovná s původní zprávou a v případě shody vyšle vysílač potvrzení o správnosti a pokračuje dalším blokem.

Při rozhodovací zpětné vazbě se vysílá zabezpečená zpráva. Přijímač v případě správného přenosu potvrdí přijetí zprávy a přenos pokračuje dalším blokem. V případě detekce chyby přijímač požádá o opakování přenosu.


PŘENOSOVÁ PROSTŘEDÍ

Metalická vedení

Volné prostředí (vzduchem)

Optické vlákno


METALICKÉ VEDENÍ

Metalické vedení je vhodně uspořádaná soustava metalických vodičů. Vedení pro přenos zpráv na větší vzdálenosti můžeme považovat za homogenní vedení s rovnoměrně rozloženými elektrickými parametry.

Metalické vedení .png

Δ𝑈 = 𝐼(𝑅 + 𝑗𝜔𝐿)

Δ𝐼 = 𝑈(𝐺 + 𝑗𝜔𝐶)

Charakteristická impedance vedení.png Z𝑜 − 𝑐h𝑎𝑟𝑎𝑘𝑡𝑒𝑟𝑖𝑠𝑡𝑖𝑐𝑘á 𝑖𝑚𝑝𝑒𝑑𝑎𝑛𝑐𝑒 𝑣𝑒𝑑𝑒𝑛í

Při přenosu energie vedením dochází k bezztrátovému předání přenášené energie do zátěže pouze v případě, že impedance zátěže ukončující vedení je shodné s charakteristickou impedancí daného vedení. V tomto případě se jedná o koherentně zakončené vedení. KOREKTNĚ+A+NEKOREKTNĚ+ZAKONČENÉ+VEDENÍ.jpg


ZÁKLADNÍ PROVEDENÍ METALICKÝCH VEDENÍ

 Symetrická vedení:-->Klasická dvojlinka--> Kroucený pár (100Ω)

 Nesymetrická vedení--> Koaxiální kabely (50Ω)

OPTICKÁ PŘENOSOVÁ PROSTŘEDÍ

Optické signály můžeme přenášet buď volným prostorem (za předpokladu přímé viditelnosti mezi přijímačem a vysílačem), ale častěji používáme k přenosu tzv. optické vlnovody realizované ve formě optických vláken.

Při použití optického vlákna k přenosu optických signálů není nutná přímá viditelnost mezi přijímačem a vysílačem. Přenos není závislý na vnějších podmínkách a je vysoce odolný vůči vnějšímu rušení.

Optické vlákno je tvořeno válcovým jádrem obaleným další vrstvou materiálu (plášť). Materiály jádra i pláště jsou opticky transparentní, ale mají různý index lomu.


MĚRNÝ ÚTLUM VLÁKNA

Je charakterizovaný postupným poklesem výkonu přenášeného signálu. Označujeme ho jako alfa, udáváme ho v dB na kilometr. Útlum je způsoben vlastní a nevlastní absorbcí světla, lineární a nelineární rozptyl světla a pak ztráty způsobené ohyby vlákna.


DISPERZE OPTICKÉHO VLÁKNA

K realizaci rádiového přenosu používáme část spektra elektromagnetického vlnění, které se efektivně šíří volným prostorem. Jedná se o frekvenční rozsah od 10kHz až po 300GHz.

Podle uspořádání přenosové cesty dělíme rádiové spoje:

 Všesměrové – pokrývají určité území signálem

 Úzcesměrové – slouží k přenosu informace do přesně určeného místa

 Satelitní spoje – využívají přenos přes telekomunikační satelit

Rádiové systémy se skládají z vysílací části s anténou, vyzařující elektromagnetické vlnění do prostoru a přijímací části, která zpracovává signál zachycený přijímací anténou. Radiové systemy.png

Úzcesměrové spoje jsou využívány především pro přenos na velké vzdálenosti. Mezi koncovými stanicemi může být více mezilehlých stanic, které provádějí retranslaci.

Satelitní spoje rozdělujeme na dva základní sektory. Pozemský sektor zahrnuje všechna zařízení spoje umístěné na zemském povrchu. Kosmický sektor zahrnuje telekomunikační satelity.

 Geostacionární dráhy (40 000 km) – veřejné služby (TV)

 Satelity na nízkých oběžných drahách (200 – 600 km) – spíše speciální služby vyžadující poměrně hustou síť satelitů (meteorologické)

 Satelity na středních oběžných drahách (6 000 až 10 000 km) – telekomunikace a retranslace mezi satelity

 Satelity na drahách s velkou výstředností – především speciální služby, průzkum zemského povrchu

Text nadpisu

VÍCENÁSOBNÉ VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

 Obvodový multiplex

 Frekvenční multiplex

 Časový multiplex

 Vlnový multiplex

OBVODOVÝ MULTIPLEX

Využívalo se sdružení okruhů na metalickém vedení. Po dvojici dvoupárových vedení šlo za pomocí transformátorů přenášet 3 telefonní signály Obvodm.jpg


FREKVENČNÍ MULTIPLEX

Při frekvenčním multiplexu je kanál využit pomocí tzv. subnosných modulovaných užitečným signálem (telefonní hovor). K optimálnímu využití je použita amplitudová modulace s potlačeným postraním pásmem a potlačenou nosnou (AM-SSB).

Slide26-l.jpg


ČASOVÝ MULTIPLEX

Časový multiplex je používán pro přenos digitálních impulsů. Analogové signály jednotlivých kanálů jsou převedeny na digitální formu a vysílány jako sériová posloupnost impulsů vzniklá cyklickým přepínáním vstupů multiplexeru na straně vysílací. Na straně přijímací jsou naopak impulsy demultiplexerem rozdělovány do jednotlivých kanálů a převedeny na analogový signál.

MULTIPLEX UŽ NEVIM JAKEJ.png


VOLNÝ MULTIPLEX

Je založen na vysílání optického záření s různými vlnovými délkami po témže optickém vlákně. Záření každé vlnové délky přitom představuje nosný signál s namodulovanou informací.

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje