Uživatel:Locarluk

Z MAM wiki

Přejít na: navigace, hledání

Dělám na práci: Zdroj automaticky spínaný po rozednění které je řešeno na stránkách mého kolegy řešení je zde

Pro naše řešní jsme zvolili procesor řady AVR ATtiny2313A, který má následující popis vývodů: Soubor:AVR.JPG


Samozřejmě tento procesor se vyrábí i v SMD provedení.

Procesor má následující parametry vnitřní paměti, jak je vidět z obrázku, provedení ATtiny2313A se vyznačuje paměťi programu (Flash), která je 2KB u ATtiny2313 je to 4KB. A paměti EEPROM a RAM jsou v poměru 1:2 tedy 128 Bytes u procesoru ATtiny2313A a 256 Bytes u řady ATtiny2313.

Soubor:AVR_pamět.JPG

ATtiny2313A/4313 - podrobná technická dokumentace - v krátkém PDF dokumentu, navíc podrobná specifikace všech periferií atd.

Pořizovací cena procesoru ATtiny2313 je podle katalogu GME zhruba 80Kč.

Pro napájení procesoru jsme zvolili lithiovou baterii CR2032 3V/210mA, která má pořizovací cenu zhruba 17Kč, za tuto cenu dostaneme poměrně kvalitní zdroj energie s dlouhou životností.

Lithiové baterie

Lithium je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu. V současné době se nejvíce používá pro výrobu lithiových baterií. Lithiové baterie a akumulátory patří k velmi perspektivním prostředkům pro dlouhodobější uchování elektrické energie a jejich využití v elektronice stále silně roste. Elektrody akumulátoru obsahují na záporné elektrodě slitinu Li/Si, na kladné elektrodě je FeSx a jako elektrolyt se používá roztavený LiCl/KCl (Lithium chlorid) při 400° C. Nespornou výhodou oproti např. olovněným článkům je, že 7 g lithia odevzdá stejný náboj jako cca 103,5 g olova. Lithiové baterie představují chemické zdroje proudu s největší možnou energií. Primární napájecí články Li – CuS se vyznačují velmi nízkými hodnotami samovybíjení, které se pohybují při teplotě 20° C kolem 1 % za rok. Články spolehlivě pracují v rozmezí hodnot od - 40° C až do + 60° C.

Dále jsme v našem zapojení použili obyčejnou LED/fotodiodu, která slouží jako detektor osvětlení.

Princip LED diody

Když diodou prochází proud, dochází na PN přechodu k rekombinaci elektronů a děr. Přitom se uvolňuje energie, která je přibližně rovna šířce zakázaného pásu. Tato energie se může vyzářit ve formě fotonu nebo být absorbována v krystalové mříži, což se projeví zvýšenou teplotou polovodiče. Pravděpodobnost zářivé rekombinace (s fotonem) roste se zvětšující se šířkou zakázaného pásu. U křemíku se šířkou zakázaného pásu 1.1 eV je uvolňovaná energie převážně absorbována v krystalu, ze kterého je tepelnou výměnou odváděna do okolí. U diody z galium-arsenidu(GaAs) se šířkou zakázaného pásu 1.34 eV bude již nezanedbatelná část energie uvolněné při rekombinaci vyzařována ve formě fotonů o příslušné vlnové délce, která však ještě spadá do oblasti neviditelného infračerveného záření. Kombinace tohoto materiálu s fosforem, tzv. galium arsenid fosfid (GaAsP), již při rekombinaci vyzařuje červené viditelné záření. Použijeme-li materiál o vhodné šířce zakázaného pásu, můžeme vytvořit diody svítící světlem zeleným, žlutým nebo oranžovým. Podrobné informace o LED diodách nalezneme zde.

Návrh desky plošného spoje, pro tento světlem spínaný zdroj:

Soubor:Deska.JPG

Deska plošných spojů byla navrhnuta v programu Eagle, který pro toto jednoduché schema plně vyhovuje a je volně ke stažení např. zde

Osobní nástroje